smysl

anonymous asked:

Dámy a páni! Potvrzeno! Žádný Johnlock neexistuje! Už jste videli ten nejnovší trailer?

Potvrzeno, že Johnlock neexistuje?

Ok, to bychom měli. Teď i pro ty, kdo nás sem nepřišli poučovat, kterak je z jednoho ani ne 90vteřinovýho traileru naprosto jasný, že je Johnlock blbost.

Zaprvé, trailery mají nalákat. Jsou sestříhané tak, aby zaujaly, ale celkový dojem se od konečného produktu může dost lišit. To se stalo snad každému, že trailer vypadal naprosto skvěle, ale film pak za moc nestál. Nebo naopak. Nebo byl film prostě úplně jiný, což vyústilo v divákovo zklamání. S Sherlockem je to to samé v bledě modrém. Vzpomeňte si na Strašlivou nevěstu a jak z ní bylo tolik lidí zmatených a volalo, jak jim to nedává smysl a že to není to, co čekali.

Zadruhé, tohle je jenom taková ochutnávka. Ještě pořád jim zbývají dva týdny natáčení. Prostě vybrali nějaké záběry, co vzbudí zvědavost, dobře vypadají a dají se použít, protože neprozrazují nic až tak zásadního. Ty opravdový pecky se do traileru nedávají. Přesto ale i to, co nám naservírovali, může vypovídat o mnohém (M-teorie například). Slovy deducingbbcsherlock, tenhle trailer nic nedokazuje, ale všechno podporuje.

Zatřetí, Johnlock neznamená, že tam nebudou žádné případy a žádná pořádná akce, kterou nám tolik slibují. Bude tam obojí. Jenom díky ději se postavy můžou vyvíjet a tím i jejich vzájemné vztahy. A vzhledem k tomu, že se Johnův a Sherlockův vztah ještě pořád vyvíjet nepřestal, přestože od konce první série je každému naprosto jasné, že jsou přátelé na život a na smrt (chystali se spolu umřít a domluvili se na tom jediným pohledem), což je u přátelství vážně ten poslední level, tak kam se to asi tak může rozvinout dál? My víme kam.

Teď na SDCC mluvili celý víkend o tom, jak se ve čtvrté sérii budou rozvíjet vztahy a jak “amor vincit omnia” a že na lgbt reprezentaci záleží a pořád si dělali legraci z Maryina těhotenství. Jasně, lžou jako když tiskne, ale není trochu pokrytecké na jedné straně tvrdit, že přeci ve všem lžou a že jim na to vždycky vlítnem, a na druhé jim slepě věřit, když řekli, že žádný johnlock nebude? Pak se nabízí otázka, kdo je tady vlastně ten, kdo slyší jenom to, co slyšet chce.

Zakončím to videem, které včera bleskurychle udělala Rebekah. Je to Moffatova a Gatissova odpověď na otázku, zda v Sherlockovi plánují představit nějaké nové LGBT postavy, aby šli s dobou. (super-rychlý překlad po rozkliknutí dole)

Takže bez starosti, jenom si připravují půdu pro to, až všem podtrhnou ten koberec pod nohama.

- Josie

Keep reading

Na pás vyskládal dvě mražený pizzy a salátovou okurku.

Na pás jsem vyskládala dvě nepasterizovaný piva, jeden džus (with chunks) a třikrát tabbouleh, protože vaření nedává smysl.

Když u kas pípaj tyhle imbecilní kombinace, tak je to vůbec nevytrhne. Jasně, lidi si do zadku strkaj i horší věci. 

Jdu si tvrdohlavě za svým.
I přes křik. I přes rozmlouvání. I přes vyčítání a nepochopení a problémy i na úkor jiných.
Jdu si tvrdohlavě za svým.
Je to můj život, jeho náplň, jeho smysl. Dělám to ze srdce, dávám do toho všechno, jsem v tom dobrá, budu v tom ještě lepší, jednoho úžasného dne možná jedna z nejlepších, ale ať mi říká kdo chce co chce, ať mi tvrdí, že to nemá smysl nebo budoucnost, ať mi opakující, že jsou důležitější věci, Já to cítím takhle. Vím, že to je moje cesta. A nevzdám se toho, i když mi každý a při každé příležitosti hodí klacek pod nohy. Na každý jeden úspěch dvakrát tak trpím, ale věřím - ne, vím, že se to vyplatí. Že mě vesmír odmění. Protože Já na tom dřu. Protože Já do toho dávám víc, než si kdo umí vůbec představit.
Jdu si tvrdohlavě za svým.
Jdi taky.

Prázdnota

Hrozně nerada si stěžuju a celkově nerada projevuju svou slabost, takže to tak prosím neberte. Nechci si stěžovat, právě naopak, štvu sama sebe, protože si nevážím toho, že nemám žádné skutečné problémy.


Jde o to, že jsem neustále smutná. Už ani nejsem schopná říct proč. A taky nemám chuť nic dělat. Nemám chuť číst, pustit si seriál, jít ven s kamarádkou, poslouchat hudbu, jít bruslit… Nemám chuť na nic. Ale ani spát se mi nechce. Prostě jen žiju. A přemýšlím o tom, jak je můj život nesmyslný a zbytečný. A jak je vesmír děsivý. A jak moc jsem debilní.
Čas zabíjím hraním her, které mě sice taky nebaví, ale je to lepší, než čumět do stropu. A nebo píšu svoje myšlenky na tento tumblr, což taky nemá žádný smysl. Protože nic nemá smysl.
Už ani chatovat mě nebaví. Nemám chuť s nikým mluvit. Už je to dlouho, co jsem někomu napsala první. Já totiž ani nemám o čem mluvit. Nemám co říct, protože se nic neděje (i když včerejšek byl docela akční, jsem omdlela a tak).
Nevím, jak se z téhle pitomé nálady dostat. A i kdybych to věděla, mám vůbec vůli s tím něco dělat?

Obelhal jsi mě. Nechal jsi mě prožrat nedůvěrou skrz naskrz, vykašlal jsi se na mě i v situaci, kdy jsem pro nás udělala to nejdůležitejší.. to, co je na “obyčejném” vztahu základem. Neschopnost věřit tobě a neschopnost věřit v sebe, protože jsem sobě dovolila utápět se v tvojí lži dál. Nechal jsi mě ztratit smysl našeho vztahu. Cítím se strašně podvedená, dotčená, uražená, nešťastná. Snad jsi takhle spokojený, dotáhnout nás až do konce..

youtube

protože minulej tejden startovala nájezd a já si na ní vzpomněla dneska když mě úplně stejně jako ten minulej tejden obejmul. já jsem asi nikdy nebyla šťastnější než jsem teď. i když to vůbec nedává smysl.