rukopis

Příspěvek do Blaarghu číslo 15 - O rukopisu

Mé písmo je tak nekonzistentní, že každý zásadní pokus o změnu stylu skončí žalostnou směsicí patvarů. Na tuto myšlenku mě přivedl sešit jedné vysokoškolačky, ze kterého se v šalině učila. Ona vlastně většinu času poklimbávala, přičemž jí komicky padala hlava. Písmo měla zajímavé, obzvlášť nadpisy. Většina písmen se udála ve svrchní čtvrtině řádku, odkud se spouštěly tenké nožky. Takoví písmenkoví pavouci to byli. Vizuálně bylo hezké, ale k učení na prd.
Mé vlastní písmo není, na to, jak je o levácích známo, že škrábou až hanba, tak špatné. Tedy, přečíst se dá bez větších obtíží. To, jak je na tom esteticky, je věc druhá a tady si už tak jistý nejsem. Přesto svou funkci plní dostatečně a to by nám mělo jít především, pravda.

Ne vredi nam brinuti deco… Sve je to zapisano tamo negde gore u zvezdama…Aha… Samo je rukopis malo necitak? Kljuc je u nasim snovima. Snovi su ti cudesni rezervoari nasih buducnosti”
― Đorđe Balašević

Míry

Tak jako britští kouzelníci a čarodějky nepoužívají elektřinu či počítače, nikdy se neobrátili na metrický systém. Nejsou řízeni rozhodnutím mudlovské vlády, takže když přišel v roce 1965 proces metrikace (přepnutí na metrický systém), čarodějky a kouzelníci tuto změnu zkrátka ignorovali. 

Keep reading