nahotinky

“průměrný člověk si v dnešní době začíná budovat kariéru a rodinu v kolika, tak ve třiceti? vidíš, to máš pořád 11 let, abys přišla na to, co v životě chceš dělat a jakým směrem jít.” 

a je to fakt / společnost po nás chce, abysme dospěli možná až příliš brzo.

vidíte ho každý den a můžete ho vidět kdykoliv vám chybí anebo vám není sluníčkově a najednou vás jedno brzký ráno probudí a popusinkuje vám celou paži a donese vám štrůdl a kafe přesně tak jak ho máte rádi a už se za nim zavíraj dveře a je pryč. a dny utíkaj pomalu.

234/365 

v noci se mi zdál sen, že sem se nestihla rozloučit a ještě navíc přišla pozdě do školy… a tak jsem v noci nemohla vůbec usnout, abych náhodou o nic nepřišla. ve čtvrt na sedm mi dal sbohem a šáteček, za dva týdny nashledanou! tak jsem snědla snídani, která mi byla připravena, koukla se na Bugs Bunnyho a šla do školy.

237/365

flákací pondělí. ráno po dlouhé době větší kontakt s panem M., než přes smsky o 160 znacích. chuť po zlatých kruzích na plátěnkách, chuť na lasagne. tak jsem si je udělala, jak kruhy, tak lasagne. a dokonce podle vlastního experimentálního receptu a bylo to FAKT dobrý. musím se za ten výkon podrbat za ouškem. mňau!

232/365 (22/4/2015)

grilovačka ve středu večer! hráli jsme kriket a já měla červenou, jako Heather. hlas v telefonu panu M. řekl, že v pátek jede na čtrnáct dní do Florencie. nematurovat, vlezu mu do tašky.

228/365 (18/4/2015)

byli jsme se projet a pan M. mi ukázal opuštěné koupaliště uprostřed ničeho. potom jsme po soukromé párty v autě nabrali Páju s Jirkou a jeli jsme na pizzu. Přidala se k nám dokonce i černá kočička. dostala jsem lízátko, které barví jazyk do oranžova.

222/365 

dobré ráno s jednorožci! ranní vykopání z postele chtě nechtě, ikdyž mě něco pořád nechtělo pustit. jo a zdálo se mi o tom, že nosím hada v kapse.