adsurd

52 dnů adsurdity

Absurdita: protismyslnost, nesmyslnost, rozpornost lidské existence, hluchota, v podstatě i bezvýslednost

Adsurdita: prosmyslnost, smyslnost, harmonie lidské existence, melodie, v podstatě i spokojenost

Vytvářím si vlastní slova, ale nikoli nahodile. Tápu ve významech předložek, aby to dávalo smysl. “ad-” jako význam k něčemu se blížit, jako opak latinského “ab-“. Absurditou označujeme situace, které nám nedávají smysl, kterým bychom se raději vyhýbali, protože čas pouze konzumují, nic nám nedávají, jsou směšné nebo vytváří prostředí pro výsměch naší osobě. Adsurditou chci označit ty chvíle, které by jiní označili za absurdní, ale já si jich užívám. Chvíle nedorozumění, chvíle uvědomění divného výsledku večera, chvíle, kdy vyplyne najevo, že si někdo s něčím dělal jen legraci, ale jiný to pochopil vážně, chvíle, kdy se chovám divně a jiné lidi to strhne, protože jim nepřijde možné, abych se tak chovala bez důvodu a onen očekávaný důvod prostě chtějí najít.

Tak se chystám vyčlenit chvíli z každého týdne, kdy se takovým situacím budu věnovat. Vyhledám je nebo vytvořím, poté zapíšu. Co je mi cílem, krom vytváření další hry? 

Možnosti při zájmu o okultismus jsou různé. Některé nabízí zacházení s paradigmaty, životními styly, zaměření na “program”, kterým jsme ovládáni, ale kterému nikdy nepokládáme otázky, protože je pro nás tak základní, že by nás to nikdy nenapadlo. Vystavení absurditě, její proměna v adsurditu, vystavení nesmyslu a ničemu a jeho proměna ve fascinaci a metaforu pro vše, mi přijde jako skvělý nástroj pro rozvoj osobnosti a zároveň prostředek proti stereotypu.

Zápisek před bouří; hledám byt, práci a klid ve škole. Omlouvám se za následující výpadek.

CRAP FROM DEPTFORD MARKET: HANG TOUGH

Now, no one goes to Deptford market for a quality piece of antique furniture or a lovely new pot plant (although both are widely available if you know where to look).  We go for amazing jazz like this (pictured - yes, it is a coat hanger embraced by a coat) and to moan about Etonians running the country with our favourite stallholders. Viva la Deptfordonia.