pizzus

2. povídka-Všichni spali

Byla neděle, 19. dubna.
Všichni obyvatelé Lipové Aleje věděli, že v neděli se nemůže stát nic zajímavého. Že v neděli každý spí do deseti, snídá v poledne a obědvá po třetí hodině na náměstí v bílém stanu. Že v neděli se mají číst knížky nebo hrát na klavír, ale rozhodně se nemá vařit, uklízet, učit se nebo jakkoli pracovat.
V Lipové aleji proto uklízeli už v sobotu.

Na náměstí postavili velký bílý stan, který se se západem slunce zbarvil do oranžova a okolo něj rozestavěli dřevěné stolky a slunečníky. Spěchali domů, aby ještě stihli napéct koláčky, pizzu, přichystat ovoce a salát k zítřejšímu obědu.

O půl desáté všichni usínali s radostným očekáváním další mírumilovné a klidné neděle. Všechny budíky ve městě byly nařízeny na desátou, všechny kromě jednoho.
Možná, že si jeho majitel jen zapomněl posunout ručičku z osmé na desátou.
Nebo zapomněl záměrně, chtěl se podívat na východ slunce, i když by tím porušil tradici pozdního vstávání.
Možná, že chtěl ráno ještě natrhat čerstvé ovoce a donést plný košík k jednomu ze stolů.
Možná, že si pod postel schoval batoh s oblečením a se zásobami jídla, do kapsy ukryl mapu, budík překryl polštářem, aby nikoho nevzbudil a v hlavě měl plán. Možná je to pravda, ale nikdo to nepotvrdí. Nikdo neviděl osmnáctiletého mladíka vycházet ze dveří domku a procházet náměstím. Nikdo neviděl, jak se rychle podíval na hodinky a dal se do běhu. Nikdo neviděl, že městem každou neděli v osm nula pět projíždí vlak, plný lidí, kteří si povídali, a nikdo z Lipové Aleje neslyšel, o čem.                    

„Myslíte si, že je to pořád baví?“ řekl jeden, oblečený do podivných šusťákových kalhot. V ruce držel blok a propisku.

„Co by je mělo bavit? Nikdo z nich neví, že nedodržují své tradice, ale ty vymyšlené,“ podotkl muž, připomínající spíš růžové prase navlečené do obleku, než člověka.

„A není to trochu kruté? Celý svět se o nich baví, jejich fotky jsou v novinách a oni o nás nemají ani tušení.“

„Ne.  Kruté by bylo, kdyby o nás věděli, ale nemohli za námi. Myslí si, že jejich svět je jenom tohle jedno město a všude jinde jsou pusté pláně,“ odvětil.

„Trochu jako myši v kleci.“

„Ale jsou šťastní.“

„Plánujete je někdy začlenit do běžného života?“

„Ne, zatím ne. Dokud budou jezdit turisti a vědci, bylo by nesmyslné rušit tak významný experiment“

„A co pracovní síla? Měl byste víc zaměstnanců v továrnách,“

„Ne, experiment rušit nebudu,“

I kdyby se někdo z Lipové Aleje o vlaku dozvěděl, nezjistil by, k čemu slouží. V knihách žádný takový vynález popsaný nebyl. Ale zato se v každé knize zmiňovalo, že Lipová alej je jediné bezpečné místo na planetě Zemi, a že na počest vzniku města se musí každou neděli konat slavnost.

I kdyby se někdo dozvěděl o mladíkovi, který se skrýval za keřem, nedaleko místa, kde vlak každou neděli v osm deset zastavoval, nedokázal by ho zastavit. Trochu se napřímil a těsně před tím, než se vlak dal do pohybu, skočil. Zachytil se zábradlí na zadní plošině. Vlak se rozjel.  Nikdo si ničeho nevšiml. Všichni spali. 

                                                      ***

„Jak si můžete být jistý, že vlak nikdo neviděl?“ zeptal se novinář.

„Je to tradice, v neděli se spí do deseti. Nikdo by se neodvážil ji porušit. Když jsme projížděli městem, ještě všichni spali.“            

anonymous asked:

dnes v škole...a to som si myslela že viem čoho všetkého sú ľudia schopní xoxo skláňam sa hlboko, madam #5oscarov

dakujem dakujem :D ano, to bolo dost aj na mna, ale tak chapeš, som talent…a ešte mam aj fanclub…ale na druhej strane, poobede mi odfuklo pizzu :( karma je zdarma 

228/365 (18/4/2015)

byli jsme se projet a pan M. mi ukázal opuštěné koupaliště uprostřed ničeho. potom jsme po soukromé párty v autě nabrali Páju s Jirkou a jeli jsme na pizzu. Přidala se k nám dokonce i černá kočička. dostala jsem lízátko, které barví jazyk do oranžova.

le tour de nuit.

nevím, kde začít, asi tím, že mě pustili v pátek z práce dřív, a já se poté přidala ke kolegům, co logicky aktuálně v práci nebyli, kteří seděli v jednom hostinci a popíjeli a bavili se. přidala jsme se k nim jako poslední, proto někteří pro mě odešli poměrně brzy, ale i tak jsme toho hodně stihli. měla jsem tam s kolegou, co hodně přemýšlí (myšleno dobře, samozřejmě) poprvé tequilu. se škořicí a bylo to dobrý! ale strašně silný, jak se později ukázalo, ale naštěstí mi nebylo špatně nebo tak, ani opilá jsem nebyla (nějak extra).. jen trošku. ale vždy při smyslech. a pak jsme tam ještě chvilku seděli a poté jsme se přesunuli na pizzu! yay! a pak jsme se přesunuli na náměstí, kde jsme dva členy ztratily a další přibyl. následný návrat téměř na místo prvního činu, jen o patro víš. tam už to bylo takový zvláštní, poskupinkovaný, i když u jednoho stolu.vedle mě z obou stran usínali holky, takže se ani podívat moc nedalo. ale pak si mezi nás přisedl kolega, co hodně přemýšlí a bavili jsme se. ostatní potom odešli a my se tam vydrželi bavit až do pěti (?) ráno. bylo to strašně fajn.

no a pak nastal čas přesunout se opět jinam. a jelikož bylo tak brzy a dal by se stihnout východ slunce, šli jsme ke kostelu, kde je vcelku výhled. Ale pořád byl čas. a proč nekoupit cigarety? Tak jsme sháněli ještě je. a pak zpět. a chvilku jsem byla i nošena na zádech. po městě. však normální.

líbilo se mi koukat na město pak a prostě to, jak jsme tam seděli.

pak jsme pokračovali zas jinam, protože jsem měla hlad, a myslím, že kolega, co hodně přemýšlí (tady už upgrade - dál už jen kamarád s konekcí). a vymyslet, kam ráno, když je moc pozdě na to, aby měli otevřený noční restaurace/bary/cokoliv a zároveň moc brzy na ty normální obchody je vážně složitý.ale! pak kamarád s konekcí navrhl, že ví kde je čajovna, co by mohla mít otevřeno. vsuvka: vážně se obklopuji lidmi, co mají společný vlastnosti. nevím, jestli to bylo tím, že jsme nespali a nebo jeho orientačním smyslem, ale čajovnu jsme nakonec našli, ale pár ulic dál a pak úplně na DRUHOU stranu.  jestli je to tím orientačním smyslem, je to jak kamarádskej člověk. a pak jsme se chvilku zas motali městem, dostala jsem větvičku  z rozkvetýho stromu a nakonec vyhrál fast food, co měl stejně ještě zavřeno.

následný přesun do obchodního centra. malinový pitíčko a fast food po ránu.  nejlepší kombinace. alespoň jsme se ale najedli.

a pak už bylo asi devět hodin ráno a my museli do práce. kamarád s konekcí o hodinu dřív.

a já šla spát až kolem osmé večer. vcelku dost dlouho jsem vydržela. nejdýl zatím?

jsem ráda, že jsem nešla spát. i přes to, že jakýkoliv menší zastavení potom už kolísalo s tím, že usnu u toho, jak dělám zmrzlinu v práci, to byl vydařený večer/noc/půlnoc/ráno/dopoledne. doufám, že se takových věcí bude dít víc. hodně jsme se poznali s kolego/spíš kamarádem už a řekla bych, že toho máme hodně společnýho, což je super bavit se s člověkem, co naprosto přesně ví, o čem mluvíš, viděl stejný filmy, seriály a podobně. nenašla jsem věc, co by neznal.

snad se takových výletů, pokud to tak můžu nazvat, bude dít víc.

a shrnutí toho všeho, sobotní ráno:

Rozhovor So Sestrou 😃
  • Miška:Ty si moj najvacsi vitaz! Tie pipky, co spamuju face a instagram svojimi retusovanymi fotkami ti nesiahaju ani po clenky, nehovoriac o tom, ze v zivote na rozdiel od teba nic nedokazali...Lubim ta! ;)
  • Ja:A musia fotit vsetko to zdrave co akoze zjedia na obed pritom vsetci vieme ze hned ako to hodia na net to vyhodia do koša a objednaju pizzu 😂🔝
  • Miška:Presne tak! My sa za svoju milovanu pizzu nehambime a odfotime rovno s nou! :D
  • Ako mohla si nás takto zrušiť 😑😂👏
Pizza sa špinatom i kozjim sirom

Ako je netko možda pomislio da Koja koza već ima sira, nažalost, ne… 

Svi me pitaju kad će krenuti sezona, ali ne znam što bih pametno rekla. Ne još. 

Poslat ćemo obavijest. :) 

Kupila sam danas kozji sir u trgovini (znam, blasfemija) jer sam našla previše recepata u kojima se koristi, a doista više ne mogu čekati da kozlići prestanu dudati te svoje mame. :D 

Sastojci

  • tijesto za pizzu
  • malo natrganog kozjeg sira 
  • 5-6 prepolovljenih cherry rajčica
  • 2 šake špinata (nije potrebno prethodno kuhati; ako su veliki listovi, treba ih narezati)
  • nekoliko sušenih rajčica
  • parmezan
  • maslinovo ulje
  • prstohvat origana

Postupak

Zagrijte pećnicu na 200 stupnjeva. 

Razvaljajte tijesto za pizzu i stavite ga na pleh. 

Premažite ga maslinovim uljem i naribajte na njega parmezan, ravnomjerno ga rasporedite. 

Stavite tijesto u pećnicu na 5-6 minuta, dok ne počne dobivati boju. 

Špinat pokapajte s malo maslinovog ulja i promiješajte

Potom izvadite tijesto iz pećnice pa na njega stavite špinat, nakon toga cherry rajčice (ja sam ih prepolovila i svaku sam malo zgnječila da izađe sok jer nisam koristila paradajz sos), kozji sir, pospite s još malo parmezana i malo origana. 

Prelijte cijelu pizzu s još malo maslinovog ulja i vratite u pećnicu na 10-15 minuta, tj. gotovo je kad korica sa strane postane hrskava. 

Jako fino! :) 

18. travnja 2015.

“Decko” ; zatrpa te s kolicinom slatkisa i pusti da spavas i jedes jer si u pmsu i nista ti nije po volji. Nakon toga ispece pizzu. Imma marry that bitch. 💕💍💞

Marketing level #JediMaster, chci tam být na obědě, až s sebou někdo dotáhne tu ceduli, že chce pizzu za extra cenu ;) | #marketing #UOsla #Zlin #pizza #sleva #starobrno #hladjesvina #pizzaceduleprenasi #marketingfail #fail #cleverway #propagace #jaknazakazniky by tombadura http://ift.tt/1DutYAR